Léčiva pro TerčovceTaké si myslíte, že je Velký Kosíř vyhaslá sopka? Nejste jediní. Tato pověst je mezi lidmi opravdu vžitá a traduje se po celé generace.
Podle mnohých geologických studií se však dokázalo, že Velký Kosíř sopkou nikdy nebyl. Podle průzkumů geologického složení bylo jasně prokázáno, že okolí Kosíře i samotný Velký Kosíř obsahuje slepence, prachovce a břidlice, tedy horniny obsažené v mořských usazeninách. Kosířské slepence pocházejí z období sponokarbonského moře, tedy z rozmezí 340-330 milionů let.
Nejstarší dochované geologické výzkumy okolí Kosíře pocházejí ze začátku 19. století. V souvislosti s těžbou vápence zde bylo objeveno velké množství zkamenělin, které sem přilákaly věhlasné geology a zájemce o fosilie, mezi nimi například slavného Joachima Barranda, po kterém je pojmenovaný pražský Barrandov.
V období karbonu a přechodu k devonu, tedy v obdobích, ze kterých pochází nejvíce nalezených zkamenělin, bylo území Velkého Kosíře z velké části zalité mořem.
Na jihovýchodních svazích Kosíře bylo nalezeno mnoho živočišných a rostlinných druhů, které dokazují, jak rozmanitý život v mořích existoval. V tehdejších mořích to vypadalo takto:
